Projektový den ENVITECH

Ve středu 18. června začal u nás ve škole třídenní projekt ENVITECH zaměřený na přírodní vědy. Projektu se zúčastnily všechny ročníky na druhém stupni.

Projekt ENVITECH kromě jiného přinesl do školy několik desítek zajímavých pokusů a ukázek možností měřících přístrojů všeho, co si kdo mohl nebo neuměl doposud představit. Celá akce se nesla v duchu přesvědč se sám. Proto si každý z účastníků odnáší svou vlastní zkušenost.

Co všechno jsme prověřili?

Následující den jsme se při fyzice pokusili dát dohromady co nejvíce zjištěných poznatků. Žáci vlastními slovy:

• Do dusíku můžeme strčit ruku ale jen na chvíli.
• Teploměr měřil od 30 °C do -80 °C.
• Dusík měl teplotu -180 °C
• Při měření dB jsme naměřili nejvíce 141,9 dB.
• Stiskem dlani dokážu vyvinout sílu 270 N.
• Termokamera naměřila že nejteplejsí místo na těle je nos.
• Termokamera naměřila že nejstudenější místo na těle je ušní boltec.
• Při pokusu jablka s tekutým dusíkem jsme zjistili že když položíme jablko do tekutého dusíku tak jablko ztvrdne,zmrzne a vyschne a když s ním hodíme o zem tak se rozletí na kousíčky.
• Při pokusu nemrznoucí kapaliny s tekutým dusíkem jsme zjistili že když spojíme určité množství tak nám nemrznouci směs zmrzne.
• Také jsme si zkusili použít filmový trik a to tak že jsme na nádobu vylili horkou vodu a tekutý dusík tak nám vznikla pára (mlha).
• Když se dá guma do dusíku, po vyndání se dá rozbít (např. kladivem).
• Když jsme dali pet láhev do dusíku, poté co jsme ji vyndali se zdeformovala.
• Hustota vody je 997,04 kg/m³.
• Když smícháme horkou vodu s jarem a s dusíkem vznikne pěna.
• Když vylejeme dusík třeba v létě na zem nezůstane na zemi ani kapka.
• Když se budu potápět v lihu bude na mě působit menší hydrostatický tlak než ve vodě.
• Zjistila jsem, že když mluvím normálně mam okolo 50 dB.
• 15 litrů kapalného dusíku stojí 1500-3000 Kč.
• Voda se v naší nadmořské výšce vaří při 98,6 °C.
• Osvětlení v místnosti se měří pomocí jednotky lux.
• Ve stejné hloubce ve vodě je větší tlak než v lihu.
• Někteří spolužáci dokáží řvát 110 dB.
• Dá se měřit síla osvětlení.
• Sáhla jsem si do tekutého dusíku a zjistila že není mokrej a že mě dokáže po nějaké době popálit.
• Pomocí spirometru vím že mám středně velkou kapacitu plic.
• Při zahřívání vody v zkumavce, záleží na místě měření, čím dál od zdroje tepla, tím menší teplota.
• Teplotu lze měřit zařízením - termokamerou, které měří teplotu laserem.
• Černá barva odráží podstaně hůře, než bílá.
• Hlasitost zvuku se měří v decibelech.
• Spirometrem lze měřit kapacitu plic.
• Síla se měří v Newtonech, dokážu vyvinout sílu v pravé pěsti až 315 N.
• Na dně oceánu by se voda vařila dříve než zde.
• Po změření termokamerou má mé tělo teplotu 32 °C.
• Tekutý dusík je kapalina, která se neustále vypařuje, po vylití se v okamžiku přemění na pevnou látku, která se poté také hned odpaří.
• Když ohříváme vodu zezdola bude mít větší telpotu než když ji ohříváme nahoře.

Envitech a přírodopisné pozorovnání

V učebně přírodopisu nám čtyřčlenný tým vedený Petrem Kohoutem připravil „přírodovědeckou laboratoř“ plnou elektrických mikroskopů, mikroskopů s digitálními obrazovkami a stereomikroskopy. Jeden mikroskop byl ještě napojen na kameru s notebookem. Nejprve se žáci seznámili se všemi přístroji a jejich součástmi. Poté dostali sadu trvalých preparátů, které pozorovali. Následovala příprava vlastních preparátů a jejich pozorování. Měli jsme možnost pozorovat různá rostlinná pletiva, škrobová zrna z brambor, buňky obsažené v hrušce apod. Další pozorování bylo zaměřeno na živočichy žijící v našich rybnících – buchanky, perloočky, vířníci. Velmi zajímavá byla také tvorba preparátu s laktobacily, které jsou obsažené v mléčných výrobcích. Posledním pokusem byla papírová chromatografie s rostlinnými barvivy. Všechna pozorování byla doprovázena výkladem, nákresy a prezentacemi.

Celému týmu děkujeme za krásné tři dny, ze kterých si odnášíme spoustu zážitků a zkušeností.

Pokusy s dusíkem a měření v laboratoři