Moje škola

Škola, celá šedá, vyrostla uprostřed sídliště v roce 1979. V té době měla pouze dva pavilony s dvanácti třídami pro první stupeň a čtyři oddělení školní družiny. V roce 1980 se už začala pyšnit pavilonem druhého stupně.

Zprvu ji navštěvovalo 360 žáků. Postupně se rozrůstala a už o pár let později měla přes 2000 žáků. Po roce 2000 se standardem stalo přibližně 600 žáků. Dnes už je oblečena do veselejších barev, růžové a modré a nutno přiznat, že jí to sluší mnohem více. Má také nové hřiště a na školní zahradě jí před očima vyrostl altánek, ve kterém se žáci učí, když je pěkné počasí.

V pondělí ráno se celá škola probudí a vpustí čekající žáky do svých budov. Vtom okamžiku vše ožije, a tak je tomu po celý den. Nenabízí jen vzdělaní, ale také spousty mimoškolních aktivit. Po skončení vyučování ožije nanovo. Žáci přicházejí na své zájmové činnosti, kulturní i sportovní. K večeru, když už v místnostech nikdo není, se připravuje na další den a usíná.

Čas běží, a tak brzy oslaví své 35. narozeniny přivítáním nových žáků. Zatím se jí daří obhajovat titul Ekoškola. Také vnitřní úprava se v tomto školním roce změnila. Na prvním stupni by žádný návštěvník nenašel staré šatny, zdaleka ho upoutají barevné skříňky pro žáky. Druhý stupeň se nových skříněk brzy dočká. Naše škola už vyrostla z dětských střevíčků, stává se dámou a doufám, že jí toto pěkné období vydrží po mnoho let. Věřím, že ti žáci, co školu navštěvovali, se budou stále vracet na známá místa.

Vašková Anna 7.B