MYŠÁK Malé etudy pro 
Z historie písma
Pravěk
Jeskynní malby
40000 – 8000 př. n. l.
V tomto období se již člověk vyvinul v Homo sapiens sapiens
Nástěnné malby lidé vytvářeli pomocí přírodních pigmentů jako jsou okr a oxidy zinku a manganu rozetřených v tuku zvířat.
Používali jíl, který jim dával barvu s nádechem červené, žluté nebo slabě fialové. Dál to byly opálené klacíky, které měly tmavou, černou barvu a lidé jimi kreslili linie svých kreseb a maleb.
Nejčastěji byla zobrazována zvířata, u kterých lidé zvýrazňovali hlavně typické znaky každého zvířete.
Na celém světě je zhruba 50 jeskyní s nástěnnými malbami z pravěkého období.
zdroj: http://www.talent.cz
Starověk
Písmo vzniklo z důvodů hospodářství - účty, vést dobře úřad. První předchůdci byly spíše obrázky zastupující celá slova.
Egyptské hieroglyfy
od: 3000 let př.n.l.
Egyptské hieroglyfické písmo (název odvozen z řeckého hiera glyfé „posvátný znak, symbol“) vzniklo kolem roku 3000 př. n. l. Tento systém písma je velmi komplikovaný, používá přes sedm set různých znaků. Nejprve byl každý předmět reprezentován vlastním obrázkem, nazývaným piktogram. Jak se písmo vyvíjelo, piktogramy začaly reprezentovat slova nebo hlásky. Skupiny hlásek, zvané fonogramy, byly používány k tvorbě nových slov. Výsledkem byly dva nové druhy písma – hieratické (kněžské) a démotické (lidové). Tato podoba zápisu se také více hodila k zápisu na papyrus. Hieroglyfy se psaly zleva doprava, zprava doleva nebo shora dolů. Pokud jsou psány shora dolů, jsou ohraničeny dvěma svislými čarami.
Egyptský písař v typické pozici (zdroj: wikipedie)
Zásadní zvrat ve vývoji udělali féničané, kteří jako první používali znaky nikoliv pro slova, ale pro hlásky. Díky tomu stačilo znát mnohem méně znaků.
Klínové písmo
od: 1000 let př.n.l.
Pojem klínové písmo neoznačuje konkrétní sadu znaků, jako např. latinka nebo alfabeta, nýbrž jedná se o způsob zápisu. První, kdo použil tento způsob písma, byli Sumerové. Nejdříve se psalo shora dolů, pak z leva doprava. bahno = nejdostupnější materiál - hliněné destičky - nepraktičtější bylo rozložit znaky na klíny - klínové písmo (otisky hrotů psacích nástrojů).
Materiál - hliněné destičky, rákosové rydlo na otisky, desky vypálené i nevypálené, dle důležitosti a charakteru záznamu.
O písemnictví se stará především duchovenstvo.
Kipu - uzlové písmo Inků (jižní Amerika)
Dříve se mělo za to, že obsahem jsou pouze statistické záznamy. Nově se ale zjišťuje, že tyto záznamy byly pouze výchozí formou a písmo vývojem sloužilo i pro záznam textů.
William J. Conklin z washingtonského Textile Museum, který se v roce 1997 začal zabývat kipu, zjistil, že nejde pouze o uzly, ale také o rozdíly ve spřádání šňůr a jejich barvení.
Gary Urton dále vypracoval teorii, že kipu je záznamem v binárním kódu. V roce 2005 se podařilo identifikovat první nenumerický element Puruchuco jako název města blízko Limy.
Runy
od: 150 let n.l. (původ z písma etruského a řeckého)
První runové nápisy jsou asi z roku 150 po Kr, a runová abeceda byla převážně nahrazena latinkou, v souvislosti s přijímáním křesťanství, ve střední Evropě roku 750 a ve Skandinávii až roku 1100.
Používaly se v germánských jazycích pak ve Skandinávii a na britských ostrovech. používání runové abecedy ke speciálním účelům (např. k dekoracím) vydrželo na Švédském venkově až do začátku 20. století.
Runy se obvykle ryly do kamenů či dřeva.
Časový přehled
zdroj: WIKIPEDIE
Zpracovali žáci: Tomáš Borovka, Jan Čermák (9.r/2007/2008)