MYŠÁK Malé etudy pro 
HARDWARE
Toto anglické slovo znamená „železářské zboží“ nebo také „nářadí“. Používá se pro společné označení pevných částí, které tvoří počítač. Místo tohoto cizího slova tedy můžeme použít české slovo - SOUČÁSTKY
Proč se o něm učit?
O součástech, které tvoří počítač, se budeme učit hlavně proto, abychom si uvědomili jejich možnosi a vzájemné vztahy.
Když jsme se učili, nebo se teprve budeme učit o orgánech lidského těla, o kostech, o svalech a jiných částech není to proto, abychom se dokázali kdykoli "opravit". Důvodem je potřeba vědět na co si dávat pozor a jak předcházet úrazům s ohledem na vlastnosti té, či oné části těla.
Počítače vynalézá člověk. Člověk je také pro počítače hlavní insiprací. Mnoho součástek bylo insiprováno chováním lidského těla.
Jak se říká člověku, který se stará o lidský HARDWARE?Počítač tvoří 3 základní části
Připomeňme si, že počítač je stroj na zpracování informací. Bez ohledu na to, jaký má tvar či velikost, tvoří jej tyto 3 základní části:
KLÁVESNICE - SKŘÍŇ - MONITOR
Dále může (ale nemusí) být připojena řada dalších součástek. Ty mají obvykle za úkol rozšiřovat a doplňovat základní možnosti počítače.
Klávesnice napodobuje naši řeč. Jsou na ní hlásky, které používáme při mluvení. Klávesnice je spojená se skříní. Skříň je tělo počítače. Slovo monitorovat znamená něco sledovat. Pomocí monitoru sledujeme jak počítač reaguje - odpovídá na naše povely. Prostřednictvím monitoru komunikuje stroj s námi.
ERA 1101, 1960, zdroj: computerhistory.org
Počítač, to je hlava!
Lidský mozek, spotřebuje 4/10 veškeré energie, kterou tělu dodáme. Takže to vypadá, že ruce, nohy, žaludek a ostatní orgány máme v podstatě jenom proto, abychom mohli pro mozek vyrábět energii.
Mozek je uvnitř rozdělený na několik částí. Každá z nich se specializuje na určitou činnost.
Docela se zapotí
Počítače jsou poháněny elektřinou. A kde je elektřina - tam je teplo. Obecně platí, že čím více práce počítač dostane, tím více spotřebuje elektřiny. A tím pádem vznikne více tepla. Proto je uvnitř počítače vždy několik větráčků. Mají za úkol rozhánět teplý vzduch a tím počítač chladit. Jsou to právě větráčky, které způsobují charakteristické hučení.
Mozek počítače
Byť umí počítače vyřešit pro člověka nepředstavitelně těžké příklady a zvládnou zpracovat za okamžik víc výpočtů, než by člověku trvalo měsíc, je jejich mozek značně jednodušší. Má 2 části: PAMATOVACÍ a PŘEMÝŠLECÍ
Přemýšlecí část = PROCESOR
Stroje si všechny svoje úkoly převádí do čísel. Procesor má za úkol řešit výpočty s těmito čísly. Jeho kvalita se určuje podle toho, kolik takových výpočtů zvládne za 1 sekundu.
Dnešní průměrný osobní počítač využívá výkon kolem 2 000 000 000 výpočů za 1 sekundu. Zkráceně zapíšeme: 2 GHz.
G = Giga = 1 Miliarda,
Hz = Hertz = "za 1 sekundu"
Výkon procesoru měříme podle počtu operací, které zvládne za 1 sekundu.
Pokud bychom chtěli vyjádřit rychlost "lidského procesoru" - mozku, dospěli bychom k hodnotě: 20 000 000 GHz. (zdroj: www.kurzweilai.net)
Vícejádrové procesoru
Dnešní procesory tvoří obvykle více jader. Zjednodušeně by se dalo říct, že každé jádro je v podstatě další procesor. 2 jádrový procesor je tedy něco jako balení 2 procesorů daného výkonu v jednom.
Je to z toho důvodu, že spíše než super rychlé vyřešení jedné věci potřebujeme, aby počítač stíhal dělat více věcí najednou. Každé jádro se tak může věnovat jinému problému.
Co se stane, když odebereme z procesoru větrák?
Jaký je nejlepší procesor?
Jelikož mají procesory různé zaměření, hodí se na různé věci a podle toho mají uzpůsobené parametry. Těžko bychom tedy hledali jeden úplně NEJ.
Zajímavost: porovnání aktuálních top procesorů
Pamatovací část = PAMĚŤ
Jelikož se pro ukládání - zapamatování - informací vždy používá nějakým způsobem elektřina, mluvíme o elektronické paměti. Elektřina neslouží jen jako zdroj energie pro přístroj, ale podílí se také na tom, aby se informace uložila.
Paměť dělíme do 2 skupin.
DOČASNÁ a TRVALÁ
Lidský mozek si informace ukládá nejprve do dočasné paměti. Tam si je organizuje vlastními pravidly a my nad ní nemáme příliš kontrolu. Do trvalé paměti v mozku se informace dostává až když se s ní mozek setkává častěji - když se informace OPAKUJE. V opačném případě informace zapomíná. (Správně řečeno se přesouvá do jakéhosi skladiště, do kterého si mozek vše schovává.)
Od nepaměti člověk mozku vypomáhá.
Jednotkou paměti je Byte. Je to místo v paměti, potřebné pro uložení 1 znaku.
Dočasná (operační) paměť - RAM
Whirlwind, 1947 - 1953, první počítač, který použil magnetickou paměť, předchůdce dnešní RAM.
Source: https://www.yourdictionary.com/whirlwind, Více informací
Dočasnost závisí na přívodu elektrického proudu. Ve chvíli, kdy je odpojen, informace z paměti zmizí. Paměť se vyznačuje vysokou rychlostí.
Tuto paměť využívá procesor jako zápisník během svých výpočtů. Pokud je jí nedostatek, tak procesor často nemá možnost využít svého výkonu. Musí totiž čekat, než se paměť uvolní.
Do operační paměti se snaží procesor umístit co největší část spuštěných programů. Paměť je rychlá a tak je zárukou plynulého provozu.
Trvalá paměť
Elektrický proud se používá pro zápis a čtení informací. Po odpojení však informace zůstávají na místě, kde byly uloženy.
Pevný disk - Hard Disk
V dnešní době patří pebný disk do základní výbavy každého počítače. Informace jsou uloženy na discích - kotoučcích, které se točí rychlostí v průměru 6000 otáček za minutu. Kotoučky jsou pokryty magnetky, které uchovávají jednoltivé bity. Čtecí hlava pak sbírá informace z točícího se disku. Právě díky pevnému disku se nesmí počítač vypínat znenadání. Hrozí totiž, že by se čtecí hlava díky vypnutí elketrické energie mohla zabořit do kotoučku a poničit ho. Vypnutí počítače tedy předchází příkaz (start->vypnout), který zařídí aby se čtecí hlava zaparkovala a nemohla tak ohrozit uložená data.
Tento typ disků je postupně nahrazován disky typu SSD (Solid state drive). Ty ukládají na jiném principu a co je hlavní, nic se uvniř netočí. Disky jsou tedy výkonější a především mnohonásobně rychlejší. SSD disky jsou navíc svým rozměrem menší. Oproti klasickým diskům jsou dražší.