Henri Beckerel
Henri Beckerel 15.12. 1852 – 25.8. 1908 byl francouzský fyzik, který zcela neplánovaně změnil svět vědy. Pocházel z vědecké rodiny a zabýval se výzkumem fosforescence – chtěl zjistit, zda určité materiály po vystavení slunci vyzařují neviditelné paprsky podobné rentgenovým.
Henri pocházel z rodiny vědců. Jeho otec a dědeček byli také fyzikové a chemici, kteří se zabývali luminiscencí. Henri tak pokračoval v rodinné tradici – a nakonec ji překonal objevem radioaktivity.
V roce 1896 přišel osudový objev. Becquerel nechal ve skříni fotografickou desku spolu s uranovou solí zabalenou v černém papíru. Přestože vzorky nebyly vystaveny světlu, deska se exponovala. To znamenalo jediné – uran vyzařoval záhadné záření sám od sebe.
Nečekaný experimentální úspěch se stal klíčovým krokem k objevu přirozené radioaktivity, na který navázali Marie a Pierre Curie. Za svůj přínos fyzice získal v roce 1903 Nobelovu cenu spolu s manžely Curieovými.
(Kvůli špatnému počasí v Paříži nemohl své vzorky ozářit sluncem a nechal je několik dní ve skříni ve tmě. Když přesto vyvolal fotografickou desku, zjistil, že na ní vznikl obraz, což znamenalo, že záření vzniká samovolně, bez nutnosti osvícení.)
Díky Becquerelově náhodnému objevu se otevřela cesta k jaderné fyzice, medicíně i energetice. A to vše jen proto, že se v Paříži zatáhlo a on nemohl provést svůj původní pokus.
Jednotka becquerel
Zatímco Marie Curie se stala ikonou vědy, Becquerel zůstával spíše v pozadí. Přesto jeho práce umožnila vznik oborů jako jaderná fyzika a medicína. Jeho jméno nese jednotka becquerel (Bq), která měří radioaktivitu.
Studium beta částic
V roce 1900 se zaměřil na studium beta částic a zjistil, že jejich vlastnosti odpovídají vlastnostem elektronů s vysokou rychlostí. Tento objev přispěl k hlubšímu pochopení struktury atomu a povahy radioaktivního záření.
Henri Becquerel
Image source: https://www.britannica.com/biography/Henri-Becquerel#/media/1/58020/138827