Wilhelm Conrad Röntgen
Wilhelm Conrad Röntgen (27.3. 1845 – 10.2. 1923) se do dějin vědy zapsal, když v roce 1895 objevil elektromagnetické záření s velmi krátkou vlnovou délkou. Dnes se po něm jmenuje – rentgenové záření. Vlnová délka je v rozmezí 1 pikometr až 10 nanometrů. Za tento objev mu byla v roce 1905 udělena nově vzniklá Nobelova cena. W. C. Röntgen je tedy prvním nositelem tohoto ocenění.
Röntgen neplánoval objevit rentgenové paprsky. Při experimentech s katodovými paprsky si všiml, že neviditelné záření prochází různými materiály a zanechává stínové obrazy. Jedním z prvních objektů, které ozářil, byla ruka jeho manželky Anny. Když viděla obrázek svých kostí, údajně zvolala: „Viděla jsem svou smrt!“
Rentgenové záření vzniká, když rychle letící elektrony narazí na pevný materiál (např. kovovou anodu v rentgence) a prudce zpomalí nebo změní směr. Aby nabral elektron rychlost, je potřeba napětí od 30 do 150 kilo Voltů. Jeho rychlost je pak klidně i 160 000 m/s.
Další skromný vědec
Přestože mohl na svém objevu pohádkově zbohatnout, rozhodl se ho ponechat volně k dispozici pro dobro lidstva. Byl tak pokorný, že odmítl pojmenování rentgenových paprsků po sobě. Název Röntgenovy paprsky se ale uchytil, přestože on je nazýval „X-paprsky“ (z anglického X-rays).
Navzdory svému obrovskému přínosu pro vědu přišel o majetek kvůli ekonomické krizi a zemřel relativně chudý. Na jeho počest byl v roce 2004 prvek s protonovým číslem 111 pojmenován roentgenium.
Neobvyklá cesta k univerzitnímu vzdělání
Jako mladík navštěvoval technickou školu v Utrechtu, ale byl z ní vyloučen kvůli kurióznímu incidentu. Jeden z jeho spolužáků nakreslil karikaturu učitele, ale viník nebyl odhalen. Přestože Röntgen karikaturu nenakreslil, odmítl prozradit, kdo byl skutečným autorem, a škola ho proto bez možnosti odvolání vyloučila. Tento nespravedlivý zásah do jeho vzdělání ho poznamenal, ale nevzdal se.
Kvůli vyloučení nemohl získat klasické gymnaziální vzdělání, což mu znemožňovalo studium na univerzitě. Našel však cestu přes curyšskou Polytechnickou školu (dnes ETH Zürich), která neměla tak přísné přijímací podmínky. Zde vystudoval strojní inženýrství, ale brzy se začal zajímat o fyziku. Roku 1869 získal doktorát na Univerzitě v Curychu, kde se zabýval především termodynamikou. (Albert Einstein zde studoval mezi lety 1896 a 1900, kdy získal diplom v oboru matematiky a fyziky.)
Po doktorátu pracoval jako asistent slavného fyzika Augusta Kundta, se kterým cestoval do Německa. Působil na univerzitách ve Štrasburku, Giessenu a nakonec ve Würzburgu, kde v roce 1895 provedl svůj slavný objev rentgenových paprsků. Tento objev byl výsledkem jeho hlubokého zájmu o experimentální fyziku a schopnosti pozorovat neočekávané jevy.