Isaac Newton

Isaac Newton (4.1. 1643 – 20.3. 1727) byl jedním z největších myslitelů v dějinách lidstva, přesto jeho život a dílo odrážejí podobné paradoxy jako u Pascala – vědeckou genialitu spojenou s hlubokým zájmem o otázky metafyzické, náboženské a esoterické.

Newton byl hluboce věřící. Věřil v Boha jako stvořitele a správce vesmíru, ale odmítal některé hlavní dogmatické prvky křesťanství. Newton se intenzivně zabýval alchymií, což považoval nejen za cestu k přeměně hmoty, ale i k pochopení duchovních pravd. Velkou část svého života věnoval studiu Bible a hledání skrytých kódů v Písmu, přičemž věřil, že klíče k Božímu plánu lze objevit prostřednictvím vědeckého a duchovního bádání.

Právě hledání Boží pravdy ho přivedlo k objevení matematických a fyzikálních zákonů a tím Boží vůli ve většině pozorovaných jevů paradoxně vyloučil.

Studium v karanténě

Během morové rány v letech 1665–1666, kdy byla univerzita v Cambridge uzavřena, se mladý Isaac Newton vrátil na rodinný statek ve Woolsthorpe. Toto období, známé jako jeho „annus mirabilis“ (zázračný rok), se stalo jedním z nejproduktivnějších v dějinách vědy. V izolaci zde Newton formuloval základy své teorie gravitace, vyvinul metodu matematického počtu (diferenciální a integrální počet) a provedl klíčové experimenty se světlem, které vedly k jeho teorii rozkladu bílého světla na spektrum barev.

Toto období se podobá karanténě COVID, do které byl uvržen svět ve 20. letech 21. století. Tehdejší karanténa trvala 3 roky a měla velmi podobný průběh. Včetně například nošení roušek a zákazu vycházneí.

Vědecký génius

• Newtonova formulace gravitačního zákona změnila naše chápání vesmíru a učinila z něj „hodinový stroj“, kde každý pohyb podléhá přesným zákonům.
• Přispěl k rozvoji diferenciálního a integrálního počtu, což položilo základy moderní matematiky.
• Objevil spektrum světla pomocí hranolu, čímž položil základy optiky.

Isaac Newton, muž, který rozložil světlo a spočítal pohyby planet, nikdy neztratil víru v to, že za každým zákonem a číslem se skrývá něco hlubšího – nekonečný a tajemný Bůh, který přesahuje lidské chápání.

Newton byl během svého pobytu v Trinity College známý tím, že často zapomínal jíst při práci. Jeho sluha údajně nacházel nedotčené jídlo před jeho dveřmi. Někdy, když ho vytrhli z práce, nevěděl, zda je ráno nebo večer.

Spor s Robertem Hookem

Na konci 17. století měli Isaac Newton a Robert Hooke hořkou rivalitu. Hooke obvinil Newtona z krádeže jeho myšlenek o povaze světla a barev. Když Hooke zemřel, Newton, který se stal prezidentem Královské společnosti, údajně nařídil zničit jediný známý portrét Hooka, což vedlo k úplnému vymazání Hookovy podoby z historie.

Co je esoterismus?

Jde o fascinující svět tajných nauk a mystických znalostí, který láká lidi už tisíce let! Představte si to jako exkluzivní klub, kde se členové postupně učí chápat skryté pravdy o světě a vesmíru. Patří sem třeba starodávná alchymie, tajuplná kabala nebo záhadné rosikruciánství. Je to jako byste postupně odkrývali vrstvy reality a dostávali se k hlubším významům všeho kolem nás. V moderní době najdete prvky esoterismu třeba v hnutí New Age nebo v různých duchovních směrech. A co je super? Každý symbol nebo rituál má svůj význam – je to jako tajný jazyk, který se můžete naučit rozluštit! Dnes už sice není esoterismus tak tajný jako dřív, ale jeho myšlenky stále inspirují spoustu mladých lidí, kteří hledají něco víc než jen povrchní pohled na svět.

Isaac Newton se zajímal skoro o všechno

O svém pozorování a nápadech si vedl deníky. Zde je stránka, ve které zapisuje poznatky z optiky.

Principie Isaaca Newtona

Sir Isaac Newton vydal během svého života tři vydání Principií (1687, 1713 a 1726). Každé vydání obsahovalo úpravy a vylepšení.

Kniha I: Pohyb těles

Newton zde představuje své tři pohybové zákony, které definují pohyb objektů pod vlivem síly, setrvačnosti a reakce. Pomocí geometrických důkazů zkoumá pohyb ve vakuu, například oběžné dráhy a střely. Tato část tvoří teoretický základ mechaniky.

Kniha II: Pohyb těles (v odporujících prostředích)

Tato kniha se zabývá pohybem v prostředích, která kladou odpor, jako je vzduch nebo voda. Newton zde testuje kyvadla a proudění kapalin. Vyvrací teorii vírů René Descartesa a dokazuje, že jeho zákony platí i ve skutečných podmínkách. Spojuje tak teorii s experimentem.

Kniha III: Systém světa

Newton aplikuje svůj zákon všeobecné gravitace k vysvětlení oběžných drah planet, přílivu a odlivu či tvaru Země. Ukazuje, že jedna síla ovládá celý vesmír, čímž propojuje pozemské a nebeské jevy. Toto je velké kosmické vyústění jeho práce.

Image source: bonhams.com