Co je to zvuk
Zvuk je podélné mechanické vlnění, které se šíří prostředím, jako je vzduch, voda nebo pevné látky. Jedná se o specifický rozruch, který dokáže zachytit lidské ucho. To potom převede tento vlnivý pohyb na elektrické signály a pošle je do mozku.
Vlnění
Vlnění je šíření kmitavého pohybu látkou nebo prostorem, při kterém se energie přenáší, ale samotná látka zůstává na místě. Může být mechanické, jako zvukové vlny nebo vlny na vodě, nebo elektromagnetické, jako světlo či rádiové signály.
Jak si představit šíření zvuku
Jak funguje ucho?
Vnější ucho zachycuje zvukové vlny a směruje je do zvukovodu, kde dorazí k bubínku. Vibrace bubínku se následně přenášejí přes systém drobných kůstek ve středním uchu – kladívko, kovadlinku a třmínek – až do vnitřního ucha, konkrétně do hlemýždě. V hlemýždi se mechanické vlnění přeměňuje na nervové impulsy pomocí vláskových buněk. Tato složitá interakce umožňuje lidem vnímat různé tóny, hlasitosti a barvy zvuku, což hraje klíčovou roli v komunikaci, orientaci a vnímání okolního světa.
Vlastnosti zvuku
Vlnu charakterizují 3 základní veličiny. Frekvence, vlnová déla a perioda.
Zvuk – frekvence a amplituda
Čím větší je frekvence vlnění (čím větší má rychlost) tím vyšší se nám zvuk jeví. Čím větší je amplituda (výchylka), tím vnímáme zvuk hlasitěji.
Ucho dokáže zachytit vlnění s frekvencí od 16 Hz do 20 kHz přímo a až 100 kHZ nepřímo skrz barvy zvuku.
